Bohemistyka, 2011, nr 2
Permanent URI for this collection
Browse
Browsing Bohemistyka, 2011, nr 2 by Issue Date
Now showing 1 - 5 of 5
Results Per Page
Sort Options
Item Motto v českých dílech 90. let dvacátého století(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2011) MÜLLEROVÁ, LenkaMotto je pretextově umístěným peritextem knihy, který vysvětluje především titul díla, je „komentářem” k textu či je jeho určitým rozpoznávacím aspektem, a především se snaží „naladit“ čtenáře na obsah knihy. Typickým rysem je jeho intertextuální charakter. Motto tedy poskytuje nejen návod k interpretaci díla, ale vytváří i literární či pocitovou atmosféru díla či případně identifikuje dobové tendence literárního života. Ve studii autorka mapuje výskyt motta ve zvoleném vzorku třiceti knih českých nakladatelství a formuluje základní příznakové rysy české knižní produkce devadesátých let dvacátého století.Item Jak je „udělána” Čepova Polní tráva z hlediska zobrazení literární krajiny a prostoru(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2011) ZMĚLÍK, RichardKrajina u Jana Čepa tvoří jedno z dominantních témat. Autorovým úkolem není zhodnocení funkce tohoto toposu v celku Čepovy tvorby, která, jak je známo, osciluje mezi literární tvorbou a esejistikou, ale záběr, jenž si klade otázku po povaze literárního obrazu krajiny v konkrétním textu. Pro tyto účely si autor zvolil prózu Polní tráva. A proto analýza Čepovy povídky Polní tráva je účelově zaměřena k problematice literární krajiny a obecně k prostoru ve fikčním světě a k odkrytí některých základních mechanismů textové výstavby, které se podílí na výrazné evokační síle krajinných a prostorových aspektů povídky. V prvé řadě má zde důležitou funkci rytmus prózy, který chápeme jako komplexní jev, dominantní strukturující princip výstavby textu. Jeho dílčími složkami je nejen rovina jazyková, syntaktická, motivická, tematická, ale současně např. plán kompoziční či narativní v podobě přechodu mezi hledisky vypravěče.Item Wkład Vladislava Vančury w rozwój czeskiej kinematografii(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2011) WALCZAK, MałgorzataAutorka opisuje znaczenie Vladislav Vančura dla rozwoju kinematografii czeskiej, która została uznana przez niego za nową sztukę. Przedstawia ona wypowiedzi pisarza na temat filmu i kina zawartego w zbiorze pt. Řád nové tvorby. Autorka podkreśla nowość w podejściu do kinematografii, która opiera się głównie na artystycznym eksperymencie. Wskazuje na fakt, że w opinii pisarza, film jest utworzony przez wielu specjalistów. Vančura bowiem postulował wprowadzenie szkolnictwa filmowego, co koresponduje z jego wielokrotnie prezentowanym poglądem, że twórczość filmowa powinna być dyscypliną, na którą będzie się składała praca wielu ludzi: od reżyserów, scenarzystów, autorów i wszystkich tych, którzy tworzą film, po krytyków i teoretyków.Item Tvarosloví Žertu(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2011) VŠETIČKA, FrantišekVšechny druhy Kunderových paradoxů jsou bezprostředně spjaty se všemi závažnými dějovými rovinami a se všemi hlavními postavami. Rozmanitost autorových postupů je přitom dána zejména složitostí děje, větším počtem vypravěčských subjektů a několika časovými rovinami. Kunderovy postupy jsou ovšem nejenom rozličné, ale především dovedně a funkčně vedené. Konečný výsledek je toho víc než přesvědčivým dokladem. Některé významné události se dějí zároveň, souběžně. Kunderovým slovníkem je Žert románem žertů, absurdních, absurdizujících, krutých a nemilosrdných. Před Kunderou v takové míře a intenzitě použil v české literatuře paradoxního principu pouze K. M. Čapek-Chod, zejména v Turbíně. V Žertu i v Turbíně dochází k tomu, že záměry jejich hrdinů se jim často vymknou z rukou a obrátí se vůči nim samým.Item Zapomniane bohemika w literaturze polskiej(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2011) DUDKOWSKA, MartaAutorka prezentuje dwa utwory literatury polskiej, która dotyczy spraw czeskich. Pierwszy z nich to cykl poetycki J. Harasymowicza pt. Praskie medytacje, w których poeta jest zachwycony czeską stolicą, jej historią i kulturą, znakami świętych i Matką Boską. Drugi utwór to opowiadanie M. Brandys zatytułowane Twardy człowiek, które dotyczy historycznego wydarzenia: spotkanie z przywódcami obu krajów, W. Gomułki i A. Dubčeka, co jest wprawdzie tylko fikcją literacką. Ważnym elementem tego utworu jest to, że M. Brandys przedstawił dogłębne portrety psychologiczne obu polityków.