VŠETIČKA, František2012-08-102012-08-102011Bohemistyka XI, 2011, nr 2, s. 85–96.1642–9893http://hdl.handle.net/10593/3018Všechny druhy Kunderových paradoxů jsou bezprostředně spjaty se všemi závažnými dějovými rovinami a se všemi hlavními postavami. Rozmanitost autorových postupů je přitom dána zejména složitostí děje, větším počtem vypravěčských subjektů a několika časovými rovinami. Kunderovy postupy jsou ovšem nejenom rozličné, ale především dovedně a funkčně vedené. Konečný výsledek je toho víc než přesvědčivým dokladem. Některé významné události se dějí zároveň, souběžně. Kunderovým slovníkem je Žert románem žertů, absurdních, absurdizujících, krutých a nemilosrdných. Před Kunderou v takové míře a intenzitě použil v české literatuře paradoxního principu pouze K. M. Čapek-Chod, zejména v Turbíně. V Žertu i v Turbíně dochází k tomu, že záměry jejich hrdinů se jim často vymknou z rukou a obrátí se vůči nim samým.The Joke by Milan Kundera is divided into seven parts; the first six parts are narrated as a monologue, whereas the last part is narrated by three persons. The structure of the novel also includes a paradox principle with four types of paradox. The said constructional means are complemented with synchronous moments.otherČeská literaturaCzech literaturePrózaProseNarativní literaturaNarrative literatureKompoziceComposition structureMorfologie literárního dílaMorphology of a literary workTvarosloví ŽertuMorphology of the „Joke”Artykuł