Bohemistyka, 2010, nr 3
Permanent URI for this collectionhttps://repozytorium.amu.edu.pl/handle/10593/2072
Browse
Recent Submissions
Item Teacher’s communication competences as a part of pre-gradual preparation(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) MÁLKOVÁ, JitkaCommunication is the basis of all our interpersonal relationships. This paper deals with oral communication as a means of realisation of pedagogic interaction. Improving communication skills to achieve required standard of communication competences is an especially important goal of pre-gradual preparation of future teachers. The initial part of the following text provides a short introduction to verbal and nonverbal means of pedagogic interaction realized during the learning process and emphasizes the importance of cultivated communication at school. The central section relates to pre-gradual preparation of future teachers, which includes cultivation of verbal means and purposeful usage of acoustic means. Also some principles of body language with their function are mentioned. This part provides a conceptual framework for communication courses at the college level. The final part is concerned with basic methodological principles which influence the successful pre-gradual preparation.Item Módní výrazy v mluvených projevech žáků(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) KYSELOVÁ, MartinaAutorka se zabývá analýzou mluvených projevů žáků základní školy se zřetelem na módní slova. Její rozbor zkoumaného materiálu ukázal, že v mluvených projevech žáků jsou velmi časté expresivní výrazy. Mezi nimi dominují expresiva vzniklá přenesením významu (hustý, drsný, libový, vymletý). Módní jsou podle její názoru nejen výrazy časté (trapný, hustý, super, v pohodě), ale také výrazy aktualizované (libový, suprový, vymletý, na pohodu), jež se vyskytují v nižší míře. Nejčastější způsob, kterým je dosahováno intenzifikace vyjádření, je spojování hodnotícího výrazu s adverbiem (hrozně v pohodě, úplně bezvadný), absolutně nejčastěji však s částicí fakt (fakt uvolněný).Item Od arboristy do zorbonauta – nomina agentis i nomina attributiva (personalia) w najnowszej czeszczyźnie(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) KORBUT, JoannaAutorka jako neologizmy traktuje wyrazy, wyrażenia lub frazy, które zostały ostatnio wymyślone, niewystępujące w słowniku, ale mogące być szeroko stosowane lub pojawiające się w języku pewnych społecznościach. W języku czeskim obecnie jest ich kilka tysięcy. Są one często używane, aby tekst był bardziej atrakcyjny, nowoczesny. W niniejszym artykule szczególną uwagę poświęcono dwóm kategoriom: nomina agentis i nomina attributiva (personalia) i morfologicznej oraz semantycznej strukturze nowych wyrazów. Są one bardzo często angielskiego pochodzenia, wprowadzone do języka czeskiego ze względu albo na modę, albo na brak czeskiego odpowiednika, tworzone z typowym sufiksem czeskiego lub na bazie czeskich podstaw słowotwórczych.Item K otázce mediačního jazyka ve výuce češtiny pro cizince(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) HRDLIČKA, MilanMezi důležité a aktuální otázky pedagogické komunikace při prezentaci českého národního jazyka jinojazyčným mluvčím patří problematika užití mediačního (někdy též zprostředkujícího, zprostředkovacího) jazyka. V příspěvku autor vymezuje svůj přístup k pojmu „mediační jazyk“, představuje základní faktory, které užití mediačního jazyka v cizojazyčné výuce ovlivňují, a přiblížíme situaci ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Autor spatřuje ve výlučném a apriorním užívání češtiny v roli mediačního jazyka (především u začátečníků a mírně pokročilých) spíše východisko z nouze než nějaký přelomový a výhodný přístup hodný následování. Přiklání se spíše ke kompromisnímu řešení (je-li pochopitelně z objektivních příčin proveditelné), a to k funkčnímu střídání kódů (tedy češtiny a „srozumitelného“ cizího jazyka).Item Lexikální prostředky vyjadřující negativní postoje a emoce v projevech současné mládeže(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) HRADILOVÁ, DarinaSituace, které mohou vyvolávat potřebu lexikálně vyjádřit negativní postoje a emoce, lze rozdělit do dvou základních skupin, přičemž typ situace přímo určuje charakter a kvalitu užitého lexika. V konfliktních situacích, které úzce souvisejí s osobním životem dospívajících a které se generačně opakují, mladiství účastníci našeho výzkumu užívali širokou škálu lexikálních prostředků, u nichž si byli zřetelně vědomi jejich funkčních a stylových charakteristik, přičemž téměř vždy bylo možno určit lexém s dominantní frekvencí. Ve jmenovaných případech se jednalo o neologismy; s tím úzce souvisí jejich stylová nevyhraněnost v povědomí mluvčích a současně vysoká míra atraktivnosti, zejména pro mladistvé komunikanty. V těch kontextech, které jsou předmětem jazykové politiky a regulovány se zřetelem k občanské korektnosti, byl zjevný vliv společenského tlaku, zejména tlaku škol. K tradičním vulgarismům účastníci našeho výzkumu přistupovali poněkud rozpolceně. Z pohledu aktivního užití byla doložena poměrně vysoká frekvence u všech sledovaných vulgarismů, která by nasvědčovala tomu, že u současné mládeže klesá povědomí o jejich nevhodnosti a neakceptovatelnosti.Item Nové lexikální jednotky motivované jmény českých politiků(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) Děngeová, ZuzanaAutorka se zabývá depropriálním tvořením nových slov v českém jazyce, který je častý a produktivní jev, jehož analýzou lze reflektovat aktuální pohyby jak ve slovní zásobě, tak potažmo i na politické scéně. Podařilo se ji zaznamenat produktivitu některých slovotvorných typů, upozornit na zvýšené užívání prefixace a na módní užívání internacionálních prefixů. Materiál získala jak z velkých normativních slovníků (Slovník spisovného jazyka českého, Nový akademický slovník cizích slov), tak ze slovníků neologizmů (Slovník neologismu, díl1. a 2.), rozdílný je pouze výběr a četnost heslového materiálu. Tento materiál doplnila svým vlastním. Oba soubory pak srovnala. Při komparaci vlastního a slovníkového materiálu se ukázalo, že absence přechýlených pojmenování má vyloženě pozitivní konotace, a při analýze nových pojmenování z hlediska expresivity se většina slovotvorných typů jeví jako neexpresivní, avšak z kontextů byly v drtivé většině případů patrné negativní konotace spojené s lexémem.