Bohemistyka, 2010, nr 1
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Problémy překládání egyptologických termínů z arabštiny do češtiny(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) SHATURY, AmrAutor se zabývá překládáním egyptologických termínů z arabštiny do češtiny v oblasti turistického ruchu. Upozorňuje, že česká terminologie zažila v poslední době velký rozvoj ve všech oblastech, protože od 90. let začali Češi cestovat po světě, poznávat jiné země a seznamovat se s jinými civilizacemi a kulturami, včetně Egypta. Důvod k tomu vidí v tom, že každý Čech se od dětství učí o starověkém Egyptě a o egyptské civilizaci. V České republice vychází celá řada knih, studií a publikací o egyptských památkách, aby čeští turisté měli k dispozici průvodce. Díky tomu dnes existuje téměř pro každý arabský termín, týkající se egyptských památek, český překlad. Právě proto, že je už řada knih, studií a publikací o egyptských památkách, překladatel působící v oblasti turistického ruchu musí brát v úvahu, že český turista je vzdělaný člověk a že většina Čechů má značné znalosti o egyptských památkách. je tedy nutné, aby byl dobře připraven.Item Proměny českého lexika pod vlivem historických událostí 20. století(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) NOVÁK, VladimírZákladním cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři přehled o proměnách slovní zásoby češtiny ve 20. století a na základě toho poukázat na význam proměn mimojazykové reality ve vztahu k vývoji lexika. Výrazná restrukturalizace společenského, politického a hospodářského života motivovala vznik nemalé skupiny neologismů, jejichž autory byly především publicisté, kteří potřebovali označit nové skutečnosti, s nimiž se setkávali. Šlo například o okazionalismy cimrmanolog (osoba, zabývající se fiktivní osobou Járy Cimrmana), lunetikofil (fanoušek hudební skupiny Lunetic) či zklausovatět (stát se zastáncem názorů V. Klause), z nichž se některé staly trvalou součástí jazyka mediálních pracovníků. Také pod vlivem řady přelomových historických událostí prodělala slovní zásoba češtiny značné proměny, jejichž jistá část se uplatňuje v běžné spisovné i nespisovné komunikaci i na počátku 21. století, a že český jazyk se na konci 20. století pod vlivem globalizačních tendencí stal předmětem proměn, které se ve stejné době realizovaly i v ostatních slovanských jazycích a které stále probíhají i v současnosti.Item Czeskie związki frazeologiczne z zapożyczeniami z zakresu mody i kosmetyki(Komisja Slawistyczna PAN, Oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo PRO, 2010) KORBUT, JoannaW swoim artykule autorka analizuje polskie i czeskie związki frazeologiczne z zakresu mody i kosmetyki, które w ponad 80% analizowanych frazemów posiadają takie same znaczenie lub wykazują duże podobieństwo (211 czeskich związków frazeologicznych i wskazała ich ekwiwalenty w polszczyźnie). Pojawiają się też związki homonimiczne. Polska i czeska frazeologia charakteryzuje się licznymi zbieżnościami, podobnym sposobem obrazowania otaczającej rzeczywistości. Owe podobieństwa wskazują na bliskie pokrewieństwo i wspólne pochodzenie obu języków. Frazeologia czeska znajduje się pod silnym oddziaływaniem niemieckich schematów frazeologicznych. Wpływ ten przejawia się przede wszystkim w kalkach językowych i w dość częstym naśladowaniu niemieckich zwrotów i wyrażeń.Item Čeština v roli jazyka cizího – dvacetiletí po Listopadu(PAN oddział w Poznaniu, IFS UAM, Wydawnictwo Pro, 2010) Hádková, MarieAutorka se zabývá otázkou „čeština z druhé strany“, protože jistě se bude zvyšovat počet cizinců, kteří chtějí najít v České republice svůj nový domov a kteří budou potřebovat základní jazykovou výbavu, aby se mohli zapojit do společné činnosti spolu s obyvateli komunikujícími česky. Z hlediska péče o výuku češtiny pro cizince nelze opomenout dynamický rozvoj speciálně zaměřených doškolovacích kurzů, které nabízejí soukromé i státní instituce a které reagují na potřeby výukové praxe. Autorka věří, že v řadách lektorů češtiny pro cizince budou i nadále převážně profesionální pedagogové, bohemisté s magisterským stupněm vzdělání. A protože výuka cizinců je didakticky odlišná od výuky rodilých uživatelů, měli by být budoucí učitelé češtiny již v pregraduální přípravě instruováni i k této výuce, pro niž by neměl být jediným kvalifikačním předpokladem požadavek, aby lektor byl rodilým uživatelem češtiny.